Rostou díky migraci, ale stárnou. Co říkají data o obyvatelstvu v českých metropolitních oblastech a aglomeracích?

Celkový počet obyvatel v metropolitních oblastech a aglomeracích (MOA) každoročně narůstá, přičemž ztrátové zůstávají především strukturálně postižené regiony jako Ostravská metropolitní oblast, Ústecko-chomutovská aglomerace a Karlovarská aglomerace. Růst populace metropolitních oblastí a aglomerací je dán zejména migrací do ekonomicky silných center a jejich zázemí, zatímco přirozený přírůstek je zpomalován klesající porodností. Statistiky o stáří populace, rozvrstvení věkových skupin či o porodnosti na územích metropolitních oblastí a aglomerací jsou důležité pro strategické plánování v kontextu predikce změn.

Demografický vývoj není v rámci metropolitních oblastí a aglomerací jednotný. Pražská i Brněnská metropolitní oblast dlouhodobě vykazují velmi příznivá demografická data a migrační aktivitu, avšak některé oblasti stagnují (Českobudějovická, Liberecko-jablonecká a Plzeňská aglomerace), nebo dokonce zaznamenávají celkový i migrační úbytek obyvatel, stárnutí populace či kriticky nízkou porodnost (Ostravská metropolitní oblast, Ústecko-chomutovská nebo Jihlavská aglomerace). Je nutno podotknout, že území MOA nejsou ziskové na základě přirozené měny, ale výhradně na základě migračních přírůstků.

Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi reflektují jejich dlouhodobou ekonomickou sílu, strukturu hospodářství i jejich polohu v rámci České republiky. Z hlediska vnitřní struktury metropolitních oblastí a aglomerací data poukazují, až na pár výjimek, na relativně vyrovnaný vývoj mezi jádrem a obcemi v jeho zázemí.

Hodnoty celkových přírůstků obyvatel se napříč metropolitními oblastmi a aglomeracemi výrazně liší. V datech se silně promítlo několik globálních události. Pokles přírůstků v období pandemie covid-19 (vyšší úmrtnost, omezená migrace) vystřídal výrazný nárůst populace v roce 2022 v souvislosti s migrací po vypuknutí války na Ukrajině. Výrazné migrační přírůstky v této době zaznamenaly i již zmíněné dlouhodobě ztrátové oblasti. Nicméně příliv válečných uprchlíků byl pouze dočasný a hodnoty v následujících letech postupně klesají až do současnosti.

Přirozený přírůstek v metropolitních oblastech a aglomeracích vykazuje výrazně nepříznivý vývoj, největší pokles byl zaznamenán v roce 2025, kde se do dat promítla také historicky nejnižší porodnost.

Pro rozvoj metropolitních oblastí a aglomerací je velmi důležitou složkou populačního vývoje již zmíněná migrace. Právě na území MOA se koncentruje velká část migračních toků v rámci České republiky, protože se jedná o centra ekonomického rozvoje, vzdělávání a příležitostí. Opět tu platí, že nejatraktivnějšími regiony jsou ty ekonomicky nejsilnější – Pražská a Brněnská metropolitní oblast, zatímco již zmíněné strukturálně postižené regiony vykazují slabší migrační příliv obyvatel. Jihlavská aglomerace a Ostravská metropolitní oblast dokonce vykazují úbytek obyvatel stěhováním.

Významnou roli v demografii hraje také stárnutí populace. Současný index stáří na území metropolitních oblastí a aglomerací dosahuje hodnoty 130,6, v porovnání s celou republikou je však téměř o 8 bodů nižší. Rychlejší tempo stárnutí a vyšší počty starších obyvatel vykazují jádrová města oproti jejich zázemí, což lze vysvětlit suburbanizací – rostoucí náklady na život ve městech motivují mladší rodiny hledat bydlení v jejich zázemí. Tento trend však neplatí ve strukturálně postižených regionech (Ostravská metropolitní oblast, Ústecko-chomutovská a Karlovarská aglomerace), kde je suburbanizační proces slabší. Nejmladší populaci mají ekonomicky silné a atraktivní oblasti (Pražská metropolitní oblast, Mladoboleslavská aglomerace), zatímco nejstarší obyvatelstvo je v ekonomicky slabších a periferních oblastech (Karlovarská a Zlínská aglomerace).

Demografický vývoj v metropolitních oblastech a aglomeracích potvrzuje klíčovou roli v populačním vývoji České republiky, jelikož právě MOA soustředí většinu obyvatel Česka. Data poukazují na silný význam migrace jakožto klíčového faktoru ovlivňujícího demografickou situaci v jednotlivých oblastech, kdežto přirozený přírůstek v průběhu času ztrácí na významu. Zatímco atraktivní a ekonomicky silné oblasti těží především z migračních toků, přirozený populační vývoj zůstává nepříznivý napříč všemi MOA. Přestože se většina území dlouhodobě rozrůstá, tempo i charakter změn se mezi jednotlivými oblastmi liší.

Porozumění těmto procesům je zásadní pro pochopení rozdílů mezi jednotlivými oblastmi a nabízí také základní rámec pro další sledovaná témata. Sledování populačního vývoje a trendů je také důležité z hlediska plánování odpovídající infrastruktury – metropolitní oblasti a aglomerace analyzují demografický vývoj a přizpůsobují mu plánované projekty tak, aby odpovídaly aktuální situaci v území. V rámci nástroje integrovaných územních investic jsou podporovány projekty v mateřských a základních školách, ale také projekty ve zdravotní a sociální oblasti. Mezi lety 2014–2025 bylo v metropolitních oblastech a aglomeracích díky integrovaným nástrojům realizováno 73 projektů výstavby či rozšíření kapacit mateřských škol, 437 projektů na základních školách a 231 projektů v sociální oblasti.